Interaktivní program primární prevence pro mateřské školy Mušlenka
Máme za sebou první uvedení interaktivního programu Mušlenka aneb léčivé pohádky pro dětskou duši – a máme velkou radost z jeho přijetí. Projekt vznikl ve spolupráci s klinickou psycholožkou PhDr. Romanou Suchou a herečkou, režisérkou, sociální a předškolní pedagožkou Bc. Magdalenou Bartoňovou a propojuje divadlo s metodikou primární prevence a rozvoje emoční gramotnosti u dětí v mateřských školách. První reakce potvrzují, že jde o silný zážitek pro děti i pedagogy. Nyní otevíráme možnost objednávek termínů pro mateřské školy – pokud hledáte smysluplný a odborně ukotvený program pro vaši třídu, budeme rádi, když se nám ozvete a rezervujete si termín realizace.
Emoce nejsou černobílé – prostor pro všechno, co cítíme
Každý z nás má svůj "vnitřní šuplík" – místo, kam si ukládá emoce, které nechce cítit. Strach, smutek, vztek nebo zklamání často nechceme ukazovat navenek, a tak je schováváme. Dospělí často sklouzávají do zažitých stereotypů a děti se učí, že některé emoce "nejsou hezké" nebo že je lepší je skrýt, aby nezpůsobily potíže nebo nezpůsobily smutek ostatním. Tento vnitřní obranný mechanismus může na první pohled působit jako ochrana, ale v dlouhodobém horizontu se stává pastí.
Když si zvykneme zavírat své nepříjemné pocity do pomyslného šuplíku, často tam mizí i to, co je cenné – radost, bezprostřednost, důvěra, schopnost být opravdu sám sebou. Emoce totiž neexistují izolovaně. Radost a smutek, odvaha a strach, klid a vztek – tvoří přirozené dvojice. Aby dítě mohlo poznat, co je příjemné a dobré, musí zároveň poznat i to, co je nepříjemné a náročné.
Cílem primární prevence v oblasti emočního rozvoje dětí proto není potlačit "negativní" emoce, ale vytvořit bezpečný prostor, kde mohou být všechny emoce přijaty, pochopeny a zpracovány. Děti se tak učí, že každá emoce má své místo, svůj důvod a svou hodnotu. Neučíme je "být vždy v pohodě", ale umět rozpoznat, co se v nich děje, pojmenovat to a zdravě to vyjádřit. Právě to je základní kámen duševního zdraví a odolnosti do budoucího života.
Metafora šuplíku je v tomto ohledu silným pedagogickým nástrojem – pomáhá dětem pochopit, že není třeba zavírat víko a zamykat. Místo toho je možné šuplík pootevřít, podívat se dovnitř, a pokud je to těžké – nebýt na to sám. V bezpečném prostoru hry, příběhu a sdílení mohou děti tento proces trénovat, a tím postupně budovat zdravý vztah ke svému nitru. Každý má svůj šuplík, kam zavírá své pocity, které nechce. Ale protože tam zavíráme všechno co nás trápí, co nás zlobí nebo z čeho jsme smutní, tak tam mizí i naše radost a štěstí. Nemohou totiž bez sebe existovat. Abys mohl poznat co je dobré, musíš totiž poznat i to zlé.
Tvůrčí tým
- Autorka předlohy PhDr. Romana Suchá pracuje jako vedoucí klinická psycholožka a příběhy o Mušlence začala psát pro svoje děti, dnes je autorkou mnoha oblíbených knížek, které vyšly v předních českých nakladatelstvích.
- Dramatizace se ujala Bc. Magdalena Bartoňová, herečka, režisérka, sociální pedagog i učitelka MŠ v jedné osobě. Příběhy o Mušlence ožívají nejen v divadelním tvaru, ale i ve zkušeně vedeném interaktivním pojetí.
Kontakt pro objednání
- Magdalena Bartoňová
- +420 777 761 746
- magdalenabartonova@gmail.com
- www.divadlopuk.cz
